25. květen – Mezinárodní den pohřešovaných dětí

Praha, 14. května 2005

Problematiku pohřešovaných dětí v ČR zmapovala Nadace Naše dítě pod záštitou a za finanční podpory Evropské komise v rámci mezinárodního projektu „AGIS“, který iniciovala belgická nestátní organizace Child Focus (Evropské centrum pro pohřešované a sexuálně zneužívané děti) a Institut pro Mezinárodní studie kriminální politiky belgické Univerzity Ghent.
Projekt probíhá v deseti nových členských státech Evropské unie. Vypracováním studie za Českou republiku byla pověřena Mgr. Monika Šimůnková, právnička Nadace Naše dítě. Bližší údaje jsou k dispozici na internetových stránkách www.nasedite.cz,

 Útěkářů ze školských zařízení s ústavní výchovou přibývá 

Razantně narůstají v ČR počty útěků dětí, které byly umístěny do školských zařízení s ústavní výchovou. Řada těchto problematických dětí utíká opakovaně. V roce 2004 zaznamenala Policie ČR celkem 6654 útěků, což je o 3066 případů více než v roce 2002 (nárůst o 85%).

Počet pohřešovaných dětí zaznamenává mírný pokles

O něco příznivější jsou v ČR údaje o pohřešovaných dětech vedených mimo samostatnou kategorii útěků dětí v ústavní výchově, do kterých spadají únosy dětí, zmizeléé či jinak ztracené děti a útěky dětí z domovů. Vloni bylo v České republice pohřešováno celkem 3311 dětí, což je oproti roku 2002 o 1535 případů méně (pokles o 32 %).

I když je většina pohřešovaných dětí Policií vypátrána a vrácena zpět do výchovných zařízení či rodin, nebo se děti vrátí samy, zůstává vždy několik případů v daném roce nevyřešeno a jejich objasnění se přesouvá do dalšího období. Například v roce 2004 nebylo dořešeno celkem 314 útěků dětí z ústavních zařízení (4 %) a dalších 27 případů pohřešovaných dětí ve věku 0-18 let (necelé 1%). 
Standardně však nelze z oficiálních statistik policie zjistit, kolik dětí nebylo v průběhu let vůbec nalezeno, či kolik pohřešovaných dětí, které nebyly vypátrány v daném roce, bylo vypátráno později – tj.v letech dalších, či zda vůbec (v této souvislosti není jasné, zda jsou ve statistických číslech za příslušný rok zahrnuty nevyřešené případy z roků předchozích). Rovněž nelze z těchto statistik získat jakékoli podrobnější údaje o pohřešovaných dětech (např. dle pohlaví) a důvodech zmizení, tj. zda se jednalo o pouhý útěk, či o spáchání trestného činu, například únosu, i když je dle informací policie tato skutečnost u každého ukončeného případu zaznamenána. Tyto informace nejsou veřejnosti k dispozici a byly by určitě významné z hlediska preventivních opatření.

 Podrobnější údaje eviduje Linka Vzkaz domů

Podrobnější údaje o dětech na útěku má v ČR k dispozici nestátní organizace Sdružení linky bezpečí a mládeže a to z údajů telefonátů dětí na Linku Vzkaz domů 800 111 113.
V roce 2004 přijala Linka vzkaz domů celkem 14 415 volání, přitom 770 případů bylo velmi naléhavých. Linka registruje telefonáty dětí na útěku z domova, ústavních zařízení, dětí vyhozených z domova i těch, které útěk zvažují. Hlavními důvody útěků dětí jsou dlouhodobé rodinné problémy, hádky, konflikty, fyzické násilí, problémy ve škole, alkohol i sexuální zneužívání. (Bližší údaje poskytne Sdružení Linka bezpečí dětí a mládeže).

Zmizení a útěky nezletilých cizinců evidovány od října 2003

Od roku 2003 jsou v ČR oficiálně na státní úrovni zaznamenávány i případy tzv. svévolných odchodů nezletilých žadatelů o azyl,. V této skupině převažují převažují chlapci ve věku 16 až 17 let, kteří k nám přicházejí sami bez doprovodu dospělého, a to hlavně z Číny, Vietnamu, Čečenska, Alžírska a Indie.

Vloni požádalo u nás o azyl celkem 71 chlapců a dalších 24 nezletilých dívek. Tyto děti jsou umísťovány do azylových domů nebo do nově zřízeného Domova pro děti – cizince (pro děti do 15 let věku) . Řada z nich však z těchto zařízení zmizí nebo uprchne dříve než azyl získají. Od října 2003 do konce roku 2004 zaznamenala Police ČR celkem 52 takových případů, z nichž 15 bylo dětí z Číny, 13 z Vietnamu, po čtyřech z Čečenska, Alžírska, Indie, dvě z Gruzie a Somálska a po jednom z Iráku, Bangladéše, Mongolska, Ghany, Súdánu, Ukrajiny, Arménie a Běloruska. Údaje o nezletilých cizincích eviduje odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra.

Migrující děti představují velmi rizikovou skupinu zneužitelnou různými formami organizované kriminality. Jsou snadno manipulovatelné a ovladatelné, neznají často jazyk, špatně se orientují v místním prostředí a dají se snadno svést ke kriminální činnosti nebo končí v řetězci obchodování s lidmi (i když státní orgány tuto skutečnost nepřipouštějí).
Ostatní migrující děti bez doprovodu, které o azyl v ČR nepožádají, statisticky podchyceny nejsou. Dá se proto předpokládat, že tato skupina a s ní spojená problematika je mnohem hlubší a dosud nezmapovaná.

Shromažďování dat o pohřešovaných dětech v ČR

1. Samostatně eviduje u nás Policie ČR útěky dětí umístěných do školských zařízení s ústavní výchovou. A to dětí ve dvou věkových kategoriích 0-15 a 15-18 let. Počty útěkářů přitom rok od roku razantně narůstají. 
   2. Dále Policie ČR eviduje počty pohřešovaných dětí ve věku 0-15 a 15-18 let. Zde jsou zahrnuty útěky dětí z vlastního domova, únosy rodičem nebo jinou osobou a dále také zmizelé či ztracené děti. 
   3. Od roku 2003 jsou v ČR oficiálně statisticky zaznamenávány i případy tzv. svévolných odchodů nezletilých žadatelů o azyl, což jsou nezletilé děti, hlavně chlapci, kteří k nám přicházejí především z Číny, Vietnamu a Čečenska.

 Za pohřešované jsou dle evropských standardů považovány děti:

• na útěku
• unesené rodičem
• unesené třetí osobou
• ztracené, zraněné či jinak zmizelé děti
• pohřešované migrující nezletilé děti bez doprovodu

Mezinárodní den pohřešovaných dětí se ve světě připomíná již 19 let. Tato tradice vznikla 25. května 1986 ve Spojených státech jako připomínka zmizení šestiletého chlapce. V Evropě propaguje tento mezinárodní den Evropská federace pro pohřešované a sexuálně zneužívané děti (se sídlem v Bruselu). Nadace Naše dítě je členem této federace, a proto se k této aktivitě každoročně připojuje. 
Symbolem Mezinárodního dne pohřešovaných dětí je modrápomněnka, která květinovou řečí říká: „Nezapomeň na mě”.

Cílem Evropské unie je koordinovat činnost v jednotlivých členských státech a vytvořit centrální evropskou instituci zabývající fenoménem pohřešovaných a sexuálně zneužívaných dětí.