Adriankovi přispějeme na rehabilitační pobyt
20. 2. 2018
Adrian Danyi měl žít den. Dva dny. Tři dny. Zkrátka narodil se a už to měl u lékařů spočítané. Jenže Adrian je rváč a statečný chlap. O své dny se bije už osmnáct měsíců. Dělá to s odzbrojujícím úsměvem, přestože neumí sát a nemá polykací reflex.
„Představte si, že při polykání pracují desítky svalů,“ říká Adriankova maminka Marika. „Jedno polknutí! Takový okamžik, ale životadárný,“ shrnuje. Synka krmí injekční stříkačkou a s pomocí lékařů trénuje jeho polykání. Když Adrian sní půl knedlíku s rajskou omáčkou, je to pro rodinu dojemný moment. Jako kdyby zdolali vysokou horu…
Adrian přišel na svět komplikovaným porodem, během nějž se přiskřípla pupeční šňůra. Následek byl fatální: Adrian přišel o přísun kyslíku. Dětská mozková obrna, konstatují dnes lékaři. Říkají to s malým otazníkem v hlase - Adrianek totiž reaguje, směje se, jeho komunikační dovednosti se rozvíjejí, díky trpělivému cvičení se nečekaně rozvíjí i jeho motorika. Adriankova učenlivost a touha po životě zaujaly i specializované rehabilitační centrum Adeli na Slovensku. Přislíbilo termín, sepsalo náklady. Radost a naděje u Adriankových rodičů vystřídala bezmoc: léčebný pobyt pro Adriana a jednoho z rodičů byl spočítán i s množství slev a úlev na zhruba 90 tisíc korun! Rodičové žijí z příspěvků hmotné nouze. I když se střídavě hlásí na úřad práce a hledají jakýkoli pracovní poměr, nakonec stejně skončí jako občasní brigádníci. Ze svých skromných peněz živí kromě Adrianka i staršího Tibora.
Díky TV Barrandov a deníku Blesk se Nadace Naše dítě
o Adriankovi dozvěděla, okamžitě se s rodinou zkontaktovala a po prověření všech skutečností se rozhodla, že Adriankovi pobyt – po finanční injekci od Barrandova v hodnotě 10 tisíc korun - dofinancuje.
„My v Nadaci máme obrovskou radost, že můžeme přispět Adriankovi v jeho boji za život,“ říká nastupující ředitelka Markéta Nešlehová. „Tíha každodennosti leží na rodičích – a na ty má Adrianek obrovské štěstí. Jsou na něj napojení a s láskou se mu věnují. My v nadaci můžeme Adriankovi pomoci v oblasti, na kterou je i rodičovská láska krátká. Díky našim dárcům za takovou možnost!“
Držme Adriankovi palce. Třeba se vrátí z pobytu a bude umět sedět. A kdo ví, třeba se za chvíli postaví na vlastní nohy.