STOP! násilí na dětech
21. 11. 2019
V polovině listopadu 2019 jsme zahájili osvětovovou informační kampaň STOP! násilí na dětech, která navazuje již na předchozí osvětovou činnost nadace a naší zakladatelky Ing. Zuzany Baudyšové.
Cílem kampaně je upozornit na nevhodnost používání tělesných trestů jako výchovné metody, upozornit znovu veřejnost na to, že týrání se většinou děje za zavřenými dveřmi domácností a že by nikdo z nás neměl být lhostejný ke svému okolí.
Můžete pomáhat s námi - zapojte se!
Pomozte nám šířit osvětovou myšlenku pozitivního rodičovství a výchovy bez tělesných trestů ve svém okolí. Plakáty můžete vyvěsit na dostupných místech ve vašem domě či zaměstnání.
Plakáty ke stažení:
Plakát A1 Nebuďte lhostejní
Plakát A1 Proč já?
Informace ke kampani:
Kampaň STOP! násilí na dětech navazuje na dlouholetou osvětovou činnost zakladatelky Nadace Naše dítě Ing. Zuzany Baudyšové. Stejně jako u jiných celospolečenských témat považujeme za důležité veřejnosti připomínat, že místo tělesných trestů lze děti vychovávat s láskou, respektem
a porozuměním.
Jak je známo, děti potřebují bezpodmínečné a láskyplné přijetí. A kde jinde by se jim ho mělo dostat než ve vlastní rodině. Pokud dochází k týrání, dítěti mnohdy dlouho trvá, než vůbec pochopí, že skutečně je něco špatně. V prvotní fázi dítě nerozumí tomu, že v jiných rodinách se toto neděje a považuje bití, či jiný druh násilí za součást svého života. Pokud je však dítě dlouhodobě fyzicky či psychicky týráno, ztrácí postupně ve vlastním domově pocit bezpečí, cítí se nepřijímáno, nemá k nikomu z nejbližších lidí důvěru, může se cítit za situaci doma zodpovědné, mít výčitky, prožívat zmatek, úzkosti i deprese. Následky týrání mohou být
u dětí skutečně fatální a ovlivnit jejich další psychosociální vývoj.
Každý případ týrání je velmi individuální, stejně jako míra, kterou následný psychosociální vývoj dítěte týrání zasáhne. Závisí to na mnoha faktorech: věku dítěte, ve kterém bylo násilí vystaveno, postavením dítěte v rodinném systému nebo například přítomností jiných pozitivních vzorů v rodině, které by mohly dítěti poskytnout korektivní zkušenost.
Dále je potřeba připomínat a uvědomit si, že děti mají svá práva, mezi která patří například právo na domov, na svůj vlastní životní prostor, právo žít v rodině, právo na vzdělání, právo na život bez hladu atd. Právo dětí na bezpečné dětství formuluje Úmluva o právech dítěte, kterou ČR přijala v roce 1991. V roce 2001 Nadace Naše dítě vydala Slabikář dětských práv.
Také samy děti se v případě ohrožení mohou dnes obrátit na množství institucí, které nabízí odbornou radu či pomoc. Například na Linku důvěry Dětského krizového centra, nebo i na Policii ČR. Pomoc mohou ale hledat také ve škole, nebo v sousedské komunitě. Je důležité, aby okolí dítěte závažné znaky případného týrání neignorovalo, dítě vyslechlo a v případě nutnosti podalo pomocnou ruku.
Celou tiskovou zprávu ke kampani najdete zde.