Mezinárodní den pohřešovaných dětí 25. května připomíná symbolická modrá pomněnka

17. 9. 2008

Mezinárodní den pohřešovaných dětí připadá na 25. května. Připomínáme si tisíce dětí, které byly uneseny, utekly z rodin či dětských domovů a jiných školských zařízení. Symbolem tohoto dne je kvítek modré pomněnky, který říká „nezapomeň na mě“…

Praha, 17. září 2008

Smyslem Mezinárodního dne pohřešovaných dětí je upozornit veřejnost na stále se zvyšující počty nezvěstných dětí a vyjádřit vstřícnost a naději rodičům, kteří o svých dětech nemají žádné zprávy.

Zároveň si tímto dnem připomínáme, že děti jsou zranitelné a stávají se terčem útoku pedofilů, obchodování a sexuálního zneužívání, násilí a organizované trestné činnosti. Za pohřešované děti se v České republice považují ty, které utečou z domova anebo ze zařízení, kde jsou umístěny, dále děti ztracené nebo jinak zmizelé a děti unesené rodičem anebo třetí osobou. Přes naše území migrují rovněž cizinci - nezletilé děti bez doprovodu dospělého.

Historie dne pohřešovaných dětí se datuje k 25. květnu 1979, kdy v americkém New Yorku po cestě do školy zmizel šestiletý Etan Patz. Chlapec nebyl nalezen. Různé organizace se od této doby začaly věnovat problému pohřešovaných dětí s větší intenzitou nejen ve Spojených státech, ale také v Evropě, kde je Mezinárodní den pohřešovaných dětí připomínán od roku 1986.

Dítě unesené rodičem je stále větší problém současné doby. Advokáti Linky právní pomoci Nadace Naše dítě zaznamenávají zvýšený počet dotazů na toto téma ve spojení s mezinárodními únosy dětí jedním z rodičů. Situace je komplikovanější po otevření hranic Evropy, kdy unášené dítě je bez problémů převáženo z jednoho státu do dalšího bez možnosti jakékoliv kontroly dokladů, totožnosti a tím pádem téměř bez pomoci.

Případ Honzíka Rokose – pohřešovaný chlapec, který zbytečně zemřel. Datum 25. května se stalo osudným také v případě pětiletého Jana Rokose z Tábora. V tento den roku 2007 otec Roman dal podle rozhodnutí soudu syna na víkend matce. Ta ho už nikdy nevrátila. Od 25. července otec Roman Rokos neměl o Honzíkovi žádné zprávy, kontaktoval příslušné úřady a zároveň pátral po synovi na vlastní pěst. Na základě otcova oznámení, prohlásila Policie ČR chlapce za pohřešovaného. Policejní hlídka jen náhodou objevila 28. prosince 2007 tělo mrtvého chlapce zamotané v dece ve voze jeho matky Antonie. Honzík zemřel násilnou smrtí, ze které je podezřelá matka Antonie Stašková a její partner Pavel Grepl. Více informací je k dispozici na www.honzik-rokos.estranky.cz.

„V případě Honzíka Rokose selhalo hned několik faktorů najednou. Domníváme se, že orgány činné v trestním řízení nepřikládaly únosu dítěte náležitou důležitost. Mohla pomoci také větší informovanost a spolupráce široké veřejnosti o tomto případu a větší zájem všech lidí, kteří Honzíka viděli s matkou v době, kdy byl pohřešován, a přesto nekontaktovali Policii ČR,“říká ředitelka Nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová.

Od 4. května letošního roku je pohřešován devítiletý Jakub Šimánek z Havlíčkova Brodu. Chlapec odešel z domu hrát si do parku

v neděli po druhé hodině odpolední. Matka ho večer neúspěšně hledala, ve 21:30h oznámila jeho zmizení na policii. Okamžité pátrací akce se zúčastnilo 60 lidí, z toho 30 policistů a 30 hasičů. Jakub je 148 centimetrů vysoký, má hnědé vlasy, v současnosti je bez předních zubů. Oblečený byl do světle-modrých šusťákových kalhot, světlého béžového trička s dlouhým rukávem. Na hlavě měl kšiltovku červené barvy s nápisem Jägermeister, obutý byl do tenisek šedo-vínové barvy.

 

Od února 2008 je pohřešována sedmiletá Viktorka Kulhánková z Tábora. Pátrání bylo vyhlášeno 22. února letošního roku. Děvčátko pravděpodobně unesla její matka, která brání ve styku dcery s otcem. Viktorka má hnědočerné oči a hnědé vlasy, měří 110 cm. Podle soudního rozhodnutí měl otec dceru pravidelně vídat, to mu však její matka neumožnila, a porušuje tak soudní rozhodnutí. Otec kontaktoval příslušné úřady i média, prostřednictvím kterých informoval veřejnost o své zmizelé dceři. Viktorka nechodí do školy, protože matka dostala povolení

k domácí výuce. Policie předpokládá, že se žena s dcerou, svým současným manželem a jejich dvouletým synem pohybují po území České republiky. Přesto se do pátrání zapojil také Interpol.

Statistika pohřešovaných dětí v ČR

V roce 2007 se počet zmizení a útěků dětí v ČR zvýšil o 579, na 8696 pohřešovaných dětí oproti předchozímu roku. Potvrzuje to tendenci neustálého zvyšování počtu hledaných dětí v ČR, který alarmujícím způsobem stoupá. V loňském roce bylo v republice evidováno již dokonce

o 3115 pohřešovaných dětí více než například v roce 2000. Výrazným způsobem se zvýšil počet dětí ve věku 15 - 18 let, které zmizely nebo utekly z rodiny, dětského domova či z jiného školského zařízení s ústavní výchovou. Některé z nich utíkají opakovaně. V roce 2007 bylo evidováno

v této věkové skupině 6 517 zmizelých dětí, což bylo o 1079 více než v roce 2006. Ve věkové kategorii dětí do 15 let byl poprvé za šest let zaznamenán nižší počet evidovaných pohřešovaných dětí, a sice 2 179 dětí, o 500 nezletilých méně než v roce 2006.

V roce 2008 eviduje Policie ČR ke dni 8. května 2008 celkem 3 446 zmizení a útěků dětí.

Tabulky pohřešovaných dětí za rok 2007 a 2008 ke stažení dole na této stránce.

Databáze a vyhledávací formulář pohřešovaných dětí, je k dispozici na webových stránkách Ministerstva vnitra na adrese: http://www.mvcr.cz/patrani/index.html.

Aktivity Nadace Naše dítě v rámci pomoci hledaným dětem

 

V Evropě tradici Mezinárodního dne pohřešovaných dětí zaštiťuje organizace Missing Children Europe, což je Evropská federace pro pohřešované a sexuálně zneužívané děti se sídlem v Bruselu. Nadace Naše dítě jako člen Missing Children Europe se k této aktivitě každoročně připojuje. Nadace letos v lednu v Praze pořádala zasedání Evropské federace, na kterém byl přijat akční plán pro rok 2008. Ten zahrnuje také podporu zemí Evropské unie při vybudování propojeného systému upozorňujícího na pohřešované děti.

 

Jak výstražný systém funguje

Národní výstražné systémy pro náhlé případy pohřešovaných dětí vyžadují úzkou spolupráci Policie ČR, sdělovacích prostředků na všech úrovních a dopravních systémů. Ve chvíli, kdy se Policie ČR dozví o pohřešovaném, nezvěstném dítěti, okamžitě informuje sdělovací prostředky veřejnoprávní i soukromé. Rozhlas, TV přeruší vysílání a informují o pohřešovaném dítěti. Stejně tak internetová média, či provozovatele silničních návěští. V co nejkratší době je uveřejněn popis a okolnosti zmizení dítěte a další známá fakta. Každý občan v republice má příležitost získat tyto informace a okamžitě pomoci při pátrání. Lidé znají totožnost dítěte a mohou mu zachránit život včasným přivoláním policie nebo jiné pomoci.

 

Nadace Naše dítě a Missing Children Europe jsou si vědomy důležitosti a nezbytnosti vzniku národních výstražných systémů pro náhlé případy pohřešovaných dětí. Tento systém je inspirován francouzským systémem Alert Enlèvement a řeckým systémem Amber Alert Hellas.

 

Účinnost tohoto systému byla demonstrována loni v srpnu, kdy se pomocí francouzského Alerte Enlèvement podařilo zachránit pětiletého chlapce z rukou zločince po několika hodinách od únosu. Missing Children Europe hájí opatrné používání těchto systémů na základě předem definovaných dohod mezi různými činiteli v členských zemích. Větší účinnosti systému se dosáhne tím, že bude zaveden ve všech státech Evropské Unie, což je důležité především v této době, kdy byly otevřeny hranice Evropy.

 

Nadace Naše dítě za podpory ministryně pro oblast lidských práv a národnostních menšin Džamily Stehlíkové již realizovala kroky k zavedení tohoto výstražného systému v České republice. V dubnu 2008 se uskutečnila společná schůzka s ministrem vnitra Ivanem Langerem, kterého projekt zaujal a rozhodl se jej podpořit v rámci svého resortu a pravomocí. Následovat budou další jednání.

 

„Věříme, že Česká republika bude další ze zemí Evropské unie, ve které dobře funguje národní výstražný systém pro náhlé případy pohřešovaných dětí, a to v úzké spolupráci s dalšími evropskými zeměmi. Posílí se tak možnost lépe chránit děti před násilím, týráním, dětskou prostitucí a obchodem s dětmi, které s únosy a s problematikou pohřešovaných dětí souvisí,“ říká ředitelka nadace Zuzana Baudyšová.

 

Otázky na Plk. Mgr. Pavlu Kopeckou, tiskovou mluvčí Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování:

 

Počty pohřešovaných dětí v ČR se stále zvyšují, kde vidíte příčinu?

Plk. Mgr. Pavla Kopecká:

„Do problematiky pohřešovaných dětí se prolínají všechny společenské problémy. Lví podíl má stále se zvyšující rozvodovost a neshody v manželství či partnerství, nedostatek času rodičů, neúspěchy ve škole nebo v lásce, rizikové skupiny (party) dětí a mládeže, ale také drogy, alkohol či stále se rozšiřující možnosti komunikace a nedostatek volnočasových aktivit.“

 

Stále jsou palčivým problémem útěkáři ze školských a výchovných zařízení, jak lze útěkům zamezit?

Plk. Mgr. Pavla Kopecká:

„Opakující se útěky z výchovných a školských zařízení jsou skutečně velký problém. Od roku 2000 se počet vyhlášených pátrání po svěřencích těchto zařízení rapidně zvýšil. Tato problematika spadá do kompetencí ministerstva práce a sociálních věcí. Mohu však konstatovat, že policii zvyšující se útěky enormě zatěžují. Ve většině případů se jedná o notorické útěkáře, které musíme neustále dodávat zpět do výchovného ústavu. Často se stává, že než se policisté vrátí zpět na služebnu, tak chovanec znovu uteče a celý případ začíná znovu.“

 

Jak se podle Vašich zkušeností veřejnost staví k problematice pohřešovaných dětí?

Plk. Mgr. Pavla Kopecká:

„Veřejnost je k problematice pohřešovaných dětí velmi citlivá a vnímavá. Ze svých zkušeností mohu říci, že nám svými informacemi velice často pomáhá při zjištění pobytu dítěte a tím i navrácení zpět k rodičům.“

 

Jak mají rodiče postupovat v případě zmizení jejich dítěte:

Důležité je v co nejkratší možné době kontaktovat policii na telefonním čísle 158 či nejbližší služebně Policie ČR.

Co oznámit: zdravotní stav pohřešovaného dítěte, nejaktuálnější foto, popis oblečení, kontakty dítěte, kontakty na rodinu, byť pro „dospělé nevýznamné“ události posledních dnů, pro pohřešovaného významná místa a rodinné vazby, informace o soběstačnosti a informace zda jde o opakované pohřešování. Čím dříve je pohřešování oznámeno, tím je větší šance udělat taková opatření, která mají za následek zkrácení doby do vypátrání pohřešovaného.