Smutná česko-norská kauza


7.10.2015

 

Nadace Naše dítě se po celou dobu své 22leté činnosti  nesetkala s  příběhem tak hrubého porušení lidských a dětských práv, které prožívá rodina  dětí  Michalákových. 

 

O adopci Denise a Davida českých rodičů  rozhodla norská nestátní organizace Barnevernet. Je naprosto nepochopitelné jak může Norsko rozhodnout
o odebrání českých dětí českých rodičů? Jde o výsměch Úmluvě o právech dítěte. ČR je Úmluvou vázána od 1. ledna 1993. Úmluvu  Česká republika ratifikovala a stala se  součástí našeho právního řádu. V případě bratrů Michalákových bylo porušeno několik jejich základních paragrafů.


 
Které články  Úmluvy o právech dítěte byly porušeny? Článek 7 hovoří o právu dětí znát své rodiče a právo na jejich péči, článek 8 o potřebě respektu práva dítěte na  zachování státní příslušnosti jména a rodinných svazků, článek 9 potvrzuje, že stát zabezpečí, aby  dítě nebylo odděleno od svých rodičů a mělo možnost udržovat styk s oběma rodiči. Článek 11 říká, že stát má zabránit nezákonnému přemisťování dětí a jejich zadržování a nenavracení zpět.  Pro výkon práv obsažených v úmluvě musí stát udělat všechno, co je v jeho moci říká článek 4. Ptám se, kdo vlastně zodpovídá v naší zemi za respekt a neporušování práv dítěte, které se bohužel bez pomoci nás dospělých samo zlovůli neubrání. Myslím, že nejsem sama, kdo postrádá zásadní reakce a  akční kroky našich vládních činitelů  k navrácení dětí.

Chlapci byli odebráni v roce 2011 na základě nepotvrzeného podezření sexuálního zneužívání.
Po více jak čtyřletém neakčním jednání české strany došlo k definitivnímu rozhodnutí, aby každý z bratrů žil v jiné adoptivní rodině a na své rodiče pomalu zapomněli. Proč je předem odsouzen pokus řešení celého smutného případu odebrání českých dětí prostřednictvím diplomatické ochrany jejich vrácení  do ČR? V tomto případu se asi už  mnoho zkazit nedá…?
 
Ing. Zuzana Baudyšová
ředitelka Nadace Naše dítě
senátorka Parlamentu ČR

 

Nadace Naše dítě